Štítky

neděle 22. února 2015

Mauricius Únor 2015

1. den + 2. den (20. a 21.2.)

Cesta začala v pátek odpoledne v 13:30 na letišti Václava Havla, odlet do Dubaje v 15:50 na čas. Na konci 6-ti hodinového letu nás čekalo více jak hodinové kroužení na Dubají- kvůli písečné bouři bylo v Dubaji v 1 ráno místního času dost narváno(+3hod). Takže poté co jsme násilím vytrhli naše holčičky ze spánku a užili si snad 20 min okružní jízdu po dubajském letišti, jsme se úprkem řítí li na terminál B neboť místo brouzdání po letišti jsme zjistili, že na přestup nám zbývá jen 15 min, což s 2 rozespalými dětmi je pěkné dobrodružství.

Ve finále byl náš start letadla postupně odkládán, že jsme měli skoro 1 hod zpoždění a navíc Neli se rozhodla že spát prostě nebude, čímž pádem maminka byla donucena také nespat a když už konečně jsme si všichni užívali zaslouženého spánku( někdy kolem 3 hodiny ráno našeho času) přišla turbulence, Neli jsme jejího košíku na spaní museli vyndat a bylo opět na dlouhých několik desítek minut vystaráno než zase spokojeně zabrala.


Takže abych to zkrátila, dle plánu jsme se mohli kolem 11 hod cachtat v moři a takto jsme po 12 dorazili na hotel pouze s 1 ze 3 našich zavazadel( zbytek je někde ve vzduchu) a dozvěděli se že pokoje ještě nejsou stejně připravené. Nám dorazilo pouze zavazadlo s nelči postýlkou a plavkách holek, takže ty se aspoň mohli převléknout. Když jsme se konečně kolem 13:30 ubytovali a dali si něco málo k jídlu, tak jsme si vyspršili a všichni se uložili ke spánku protože na dnešek jsme toho opravdu moc nenaspali.

Proto posílám zatím jen výhled z našeho bungalovu a krásy tohoto ostrova( ve slunečný dne s cca 33C) resp. dnes  alespoň naší pláže budeme obdivovat až po večeři, kdy nám snad dorazí i další část našich zavazadel spolu se spoustou letních věcí, které teď dosti postrádáme.

 


Večeře i našich 2 kufrů jsme se nakonec dostali a po večerní procházce a pokoukání na místní tance (Neli pařila jak blázen - nevím kde brala tu energii) jsme konečně ulehli a spalo se výborně - takhle utahaní už jsme dlouho nebyli.

3.den (22.2.)
 
Ráno nás probudilo sluníčko, takže po snídani jsme vyrazili rovnou do moře - krásně teplé, v moři skoro ani noha, takže jsme si to užili. Jelikož je ale v moři poměrně dost ulámaných korálů a rozlámaných mušliček a naše starší holčička se svými jemnými nožkami měla co dělat, tak jsme se dopoledne vybrali do místních obchůdků pro botky do vody a také pro doplnění tekutin.
místo oběda nějaké to ovoce a zbytky jídla co jsme dostali v letadle.

Když jsme si na terásce dopřávali polední siestu strhla se pěkná bouřka, hřmělo všude kolem a my jsme pozorovali lidi prchající z pláže. Emička si vyzkoušela běhání v dešti:-)


A protože bouřka neustávala, místo plavby lodičkou s proskleným dnem jsme se chtěli jít svalit do postele (tím my myslím nás rodiče) ale holky nám vysvětlili, že spát se prostě nebude, ale v posteli jsme je aspoň hodinku udrželi, než přestalo pršet.

Kolem 3 už jsme se opět cachtali v moři.

Po koupání zasloužené bábovky a mamka měla aspoň chvilku na pár stránek v knížce a taťka si zase užil plavání v moři.
 

A když už toho všeho bylo dost, půjčili jsme si šlapadlo a vyrazili na širý oceán:-) Abychom si taky pořádně prohlídli naši pláž z větší dálky.
 

A hádejte kdo byl u kormidla:-)


Po šesté jsme to zabalili, hurá na večeři a po osmé naše dětičky zapluli do hajan a já mám konečně čas věnovat se počítači:-)

4.den (23.2.)

Začínáme se dostávat do normálního režimu - holky stávají cca kolem sedmé, před snídaní ještě procházka kolem pláže.
 


Po snídani jsme si tuto krásnou pláž šli užít a strávili jsme tak skoro celé dopoledne v moři. Na oběd jsme se vydali cca 1km od hotelu do místní vyhlášené restaurace jménem "Zub" (Nr1 dle Tripadvisor ve Flic en Flac). Dali jsme si vynikající nudle.

A na 13 hod jsme spěchali zpět na hotel, kde jsme měli zamluvenou plavbu lodí s proskleným dnem. Pro holky úžasný zážitek, i když ryb jsme moc neviděli.
 

Opět jsme si prohlédli naši pláž z oceánu.
 

A jeli jsme se podívat na korály - těch bylo vidět celkem dost - bohužel na focení to zrovna moc nebylo.
 

A v těchto místech jsme se na rybičky koukali.



Po krásné hodinové plavbě podél pobřeží směrem na sever jsme si užívali odpočinku pod palmami před naším bungalovem a pozorovali okolní faunu a floru:-) Mauricijský Fody v celé své kráse.


A když už jsme si řekli, že je čas vydat se na odpolední koupání, tak nás opět překvapil pěkný deštík.
 

A když kolem půl šesté večer přestalo pršet tak se nám i kousek té duhy ukázal.


Takže jinými slovy z odpoledního koupání nic nebylo, ale nikomu to nijak nevadilo. před večeří opět malá procházka a teď už máme nikým nerušený večer sami pro sebe. (Teda sem tam nějaký komár si na nás smlsne, takže zase tak sami si na terase nelebedíme)

5.den (24.2.)

Dnes poprvé nás probudil budík, protože jsme měli naplánovaný výlet, tak aby jsme vše stihli. V 9:30 nás vyzvedl řidič a 1. naší zastávkou byl "La Vanille Reserve des Mascareignes " - taková v podstatě přírodní zoo, kde je možné vidět obrovské suchozemské želvy. A že jich tam bylo!

Emička je pěkně krmila, Neli měla klasicky respekt.


Ale pak se nakonec holky otrkali a vše už bylo úplně super.


A takhle si to Emička užívala!



Po želvách na nás čekali krokodýli a cestou jsme ještě potkali tady toho hezouna:-)




Kromě krokodýlů jsme také navštívili muzeum hmyzu s celkem 24 000 druhy motýlů, housenek, brouků atd.


Po krásném dopoledním zážitku jsme se přesunuli na oběd směrem k oceánu - městečko Gris Gris úplně na samém jihu ostrova. K obědu vynikající ryby a pak foto u pláže, kde je zakázané koupání kvůli blízkosti korálů - jsou téměř na dosah.



A toto byl náš dnešní průvodce - pohodářský hinduista:-)




Další zastávkou byl Grand Bassin - hinduistické poutní místo v horách. 


 
Cestou zpět do hotelu jsme se ještě stavili v lékárně pro repelent, za který jsme zaplatili asi 500 CZK:-( Holky vyřízené, takže po krátké spršce jsme si na chvíli odpočinuli a nakonec jsme se kolem půl šesté přesunuli k moři - Neli spinkala v kočárku a Emička sebrala poslední zbytky sil a užívala si v moři až do západu slunce. Dnes byl první den, kdy nespadla ani kapička, moře bylo úžasně teplé. Zítra nevýletujeme a jen se flákáme u moře:-)

6. den (25.2.)

Jak jsem již avizovala včera dnešní den jsme se rozhodli strávit na pláži. Holky si užili pěkně hraní s bábovkami.


Kromě toho jsme se samozřejmě koupali - prostě pohodička.


Kousek od nás plují často nějaké lodičky, takže je pořád komu mávat:-)


Voda jako kafíčko.



Jediná věc, z které máme dosti respekt jsou padající kokosy z palem. Už jsme slyšeli jak jich pár spadlo a tady je jeden z nich.


A zatímco jsme my holky relaxovali na pláži, taťka se vydal nafotit místní vodní faunu.
 
 


Navečer jsme se šli rozloučit s naší pláží na šlapadlo, protože zítra nás čeká přesun na sever ostrova.

A tady jsem bydleli

Naše surfařka v akci:-)

Poslední pohled na naši pláž z oceánu.


A ještě na ukázku trochu z místní flory.



 

7.den (26.2.)

Dopoledne byla ještě rychlá koupačka, na poledne jsme vyklidili pokoj a v 12:30 pro nás měl přijet transfer do druhého hotelu, ten se ale jaksi někde zapomněl a my tak strávili asi 2 hod na recepci ale nakonec jsme se dočkali. Mikrobusem (naštěstí klimatizovaným) jsme jeli něco přes hodinu směr sever kousek od zátoky Grand Baie - výběžek Pointe Aux Cannoniers.

Po vyplnění nezbytných formalit jsme se asi kolem 16 hod dostali na pokoj a přivítal nás tento výhled:-)


Prostě místní klasika - průtrž jak blázen z ničeho nic, naštěstí se to jako obvykle celkem umoudřilo a tak jsme stihli posvačit místní palačinky s výhledem na moře.

Po západu slunce při procházce a zjišťování co, jak a kde se holky rozhodly, že se prostě vykoupou.
 
 
 
A tady si neodpustím fotku našeho kočárku, který měl sotva ještě přečkat pohyb tak leda na zahradě a místo toho se kromě Pacifiku podíval i do Indického oceánu:-)
(tímto děkujeme Evě a Vláďovi, že nám tento úžasný kočárek věnovali)
 
 
8.den (27.2.)
 
A takto jsme si užívali výhled hned po probuzení.
 
 
 

  A takto vypadala naše "soukromá" plážička, kde jsme trávili snad většinu dne.
 
Naše radovánky v oceánu často sledovali i místní rybáři. Já jsem si ještě během dopoledne šla vyzkoušet vodní lyže, abych zjistila zda jsem to od minula nezapomněla a zadařilo se.
 
V pozdním odpoledne jsme si rádi zašli na palačinky s čokoládou do krásné restaurace přímo u oceánu.


 
 
A po náročném dni zasloužená večeře:-) Nelinka se rozhodla, že se bude stravovat výhradně sama bez pomoci rodičů, což bylo na naše nervy teda něco:-)
 
 
Posílám posledni rozlucku holek s tímto krásným ostrovem:-)
 
9. den (28.2.)
 
Ráno pospícháme hned na 7:30 snídani a o hodinu později již sedíve v taxi směr hlavní město Port Louis. Hlavní náš plán - koupit nějaký pěkný obrázek s památkou na tento ostrov, který jsme si před 7 lety nekoupili a pak toho dosti litovali - pestré barvy místních malířů nás již tehdy okouzlili okouzlili. První kroky nás zavedli na místní tržiště. Tady jsme holčičkám koupili krásné šatičky a já jsem smlouvala jak o život:-) Kromě textilu se na trhu prodává samozřejmě ovoce i zelenina.
 

 
A pak už hurá do víru velkoměsta - konkrétně do arabské čtvrti, která je v blízkosti tržiště. 
 

 
Kromě "pořádku" a "vůně" nás zde zaujala hlavně barevnost nabízených produktů a nádhera místních látek.
 




 
 
A takto honosně vypadá "hl. třída" s palmami , která nás zavedla ke Countdown Watrefront, kde kromě spousty obchodů je i známe Blue Penny Muzeum, řemeslné tržiště a také náše galerie s obrázky.
 
 
Mise splněna, nakonec jsme koupili 3 obrázky a zatímco je paní prodavačka balila pro přepravu letadlem, my jsme se procházeli.
 
 
Holkám jsme koupili místní tanečnice Sega. 


A tady už po náročných 2,5 hod ve městě čekáme na našeho řidiče.
 
Odpoledne už jsme jen pro změnu vegetili u moře a na večer jsme se šli projít do jedné místní galerie s obrázky, kde jsme si nakonec koupili ještě jeden.
 
10.den (1.3.)
 
Opět jsme se probudili do krásného dne.
 
 
A já jsem si po snídani udělala výlet do zátoky Grand Baie, abych si připomněla místa, kde jsme při minulé návštěvě byli.
 
 
Takto vypadají pestré tamilské chrámy na ostrově.
 

Po návratu už se zase pilně pracovalo u vody:-)
 
 
I tento druh patří mezi obyvatele ostrova.
 
 
Odpoledne mě celá rodina doprovodila na vodní lyže - nejezdilo se kvůli malé hloubce přímo od břehu, ale nejdříve nás loďka odvezla na ponton cca 400 m od břehu a tady už se pak vyráželo na lyžích vstříc oceánu. Nakonec jsem jela dokonce dvakrát a bylo to naprosto super.
 
 
 
Tuto forku jsem se nemohla nedat:-) Pro evropana jaksi nepochopitelné jak někdo ve 3 hod odpoledne ve vedru přes 30 stupnu může lovit ryby v takovém to vybavení a s tak pěknou pokrývkou hlavy:-)
 
 
Dnes se nám podařila parádní věc - obě děti usnuli přes oběd a my jsme tak poprvé za celý pobyt vyrazili na oběd bez našich dětiček a konečně si v klidu vychutnali místní dobroty. Odopledne jsme už jako obvykle trávili zase u vody.
 


 
11. den (2.3.)
 
Naše holčičky v koupených šatičkách a nové panenky jako nezbytný doplněk.


 
 
12. den (3.3.)
 
V areálu hotelu byl tento obrovský věčně žijící strom - z větví spouští kořeny, které se pak zapustí do země a strom se tak neustále rozrůstá do všech stran.
 
 
 Dnešní den na pláži byl mimořádný. nejdříve jsme ulovili tohoto krásného krabíka.
 

A pak ještě Pavel ulovil tuto krásnou medůzu, kterou ani místní starý rybář v životě neviděl. Byla nějaká zraněná takže se sem zatoulala asi omylem.
 
 
A nakonec jsem se já sama vydala nafotit podmořský svět.
 
 
 
 
13. den (4.3.)
 
Dnešek je našim posledním dnem. Proto jsme si dopolene u vody opět pořádně užili.
 


 
Po obědě jsme si šli na střídačku všichni odpočinout a pak už nás čekalo balení. Na recepci jsem domluvila že můžeme zůstat na pokoji až do šesti večer a tak jsme plánovali že se ještě odpoledne půjdeme naposledy rozloučit s oceánem, ale počasí nám nakonec nepřálo - od dvou začalo pršet a pršelo ještě když jsme v jedenáct večer odlétaly.
 

 
14. den (5.3.)
 
Celou noc jsme strávili v letadle. Let domů byl ale více v pohodě - do Dubaje to téměř celé Nelinka prospala, ale vzhledem k tomu, že ze závěsného koše mohla po probuzení kdykoliv vypadnout, tak vždy jeden z nás rodičů musel být vzhůru. Takže domů jsme přiletěli značně vyřízeni. V Dubaji jsme měli 3 hod na přestup, tak jsem stihla prolétnout místní obchody, ale nic extra mě tam nezaujalo. Do Prahy jsme přiletěli asi ve 12:30, zavazadla dorazila v pořádku a my si tak mohli navléci opět čepice a vyrazit domů.


 
Nevím, jestli je Mauricius ráj na zemi, ale dovolenou jsme si všichni moc užili ale nejvíce asi ty naše dvě šikulky