1. den - ST - 2.3.
Ráno vstáváme úplně na pohodu, v klidu se nasnídáme a
dobalíme poslední věci. Poslední rozloučení s naší zahrádkou před naší
dalekou cestou do Asie.
Na letiště nás odvezl děda Fanda, sotva jsme tam dojeli,
zjistila jsem, že jsem doma zapomněla malý foťák a telefon, takže si děda dává
kolečko Kladno – letiště ještě jednou a my se mezitím jdeme odbavit. Když už mám konečně všechny věci bez problému procházíme pasovkou a kontrolou zavazadel. Na letišti si holky zkrátily dobu čekání hraním na piano.
A tady na nás čekalo již první
letadlo – typ Embraer- tím letíme prvně v životě.
Do Zurichu odlétáme v 10:05. Ještě jsme se mohli rozloučit i se zasněženým
Kladnem.
Let utekl velice rychle, holky dostaly tradičně nějaké omalovánky a na letišti se nám podařilo najít dětský koutek, takže
super.
Tady již naše další letadlo A330 - letíme společností Edelweiss.
Těsně před nástupem do letadla se mi podařilo zachytit tohoto drobečka!
Sedíme v 19 řadě za nějakou vylepšenou economy třídoua máme 4 sedačku
celou pro sebe. Z Zurichu odlétáme v 13:50 a Neli záhy usíná.
Oběd byl výborný a pak už jen
filmy, karty, omalovánky atd…letíme do tmy a loučíme se s krátkým dnem.
2. den - ČT 3.3.
Tak nějak plynule jsme se přehoupli do druhého dne. Thajsko má časový posun 6 hodin, takže jsme si moc neodpočinuli. Emička v letadle zvracela, ale naštěstí šikula do pytlíku a byla naprosto v poho, takže OK. Nakonec holky pěkně usnuly, Neli bohužel částečně na mě, takže jsem se nemohla moc hýbat. Nakonec jsme je museli vzbudit na snídani - u nás sice půlnoc, ale jinak to nešlo.
Přistáli jsme na čas asi v 6:50 místního času. V letadle jsme se ještě trochu rozhodili tím, že nám dali vyplnit imigrační formulář a tam chtěli vyplnit číslo víza- to nás zarazilo, takže jsem vytáhla průvodce (starého asi 8 let) a tam , že jsou zapotřebí taky víza a ty my samozřejmě neměli. Ale nakonec vše v poho, na letišti si nás všechny vyfotili a bylo. Připravený transfer už na nás čekal a tak jsme mohli vyrazit rovnou na hotel. Jeli jsme odhadem cca hodinu, celkem velký provoz, řidič dost ďábel - taková klasika.
V devět jsme měli vyplňené všechny formality v našem hotelu Katathani na jihu ostrova a jen jsme museli počkat 40 min na připravení pokoje - v to jsme ani nedoufali, že to bude takhle brzy.
A tady už první foto z Thajska.
Když jsme se v deset ubytovali a dali si krátkou svačinku ze zásob z domova vyrazili jsme samozřejmě hned do moře.
Píseček jemňoučký, voda teploučká, takže paráda, tak jak jsme si představovali.
A tady Nelinka dokonce sama samotinká a šírém moři - obrovský výkon na 1. den:-) Voda se jí moc líbí, ale raději se u někoho pořád držet.
Emička naopak - moře si užívala každou minutu.
Pak jsme si dali krátkou sprchu a na poledne zmizeli do pokoje a do půl třetí jsme si nádherně všichni odpočinuli - Neli by asi spala déle ale chceme co nejdříve najet na nové časové pásmo a tak jsme ji raději vzbudili. Po třetí hodině jsme vyrazili do okolí - vyměnit peníze, koupit brýle do vody a hlavně se najíst. Cestou jsme na kopci viděli velkého Budhu - tam se snad taky podíváme.
Na oběd jsme nakonec skončili v restauraci přímo u moře na pláži za kopcem od nás. Měli jsme pro holky rizoto a my si daly nudle. Já jsem šla odvážně do mořských plodů a musím uznat že výborné a Pavel si zvolil nějakou pálivou klasiku.
Na závěr jsme si dali smažené banány se zmrzlinou - prostě ňamka.
A tady už naše pláž při návratu zpět- k večeři jsme si koupili banánky a ananas.
Po návartu jsme samozřejmě pelášili opět do moře, to by nám holky nedarovaly.
A takto jsme se dnes loučili s pláží. Ve vodě byl opravdu už málokdo.
Aby toho nebylo dost, tak jsme vyrazili ještě na večerní procházku na druhou stranu od hotelu. Tady ještě náš výhled z terasy.
A takhle to vypadá na ulici jedena restaurace vedle druhé.
A tady jejich nabídka.
Ani si nejsem jistá co to Ema vlastně drží
Každopádně místní seafood je pastvou pro oči.
Pro dnešní den dobrou noc a zdravíme domů do té zimy.
3. den - PÁ - 4.3.
Tak první noc na Phuketu nebyla ta nejlepší – holky se občas
vzbudily – asi i díky časovému posunu, ale hlavně je tu strašně komárů. Večer
když jsme seděli na terase a já psala tento blog nás pěkně poštípali a v noci
Pavel zabíjel jednoho za druhým. I proto
jsme se nakonec probudili až v půl desáté a byli jsme rádi, že snídaně
jsou do půl jedenácté. Nasnídali jsme se pořádně a vyrazili k moři.
Takto vypadá naše pláž.
A tady už jsou připravené naše plavkyně.
Na 12 jsme měli sraz s nějakým místním delegátem, měla
jsem připraveno pár otázek - to hlavní co jsme se dozvěděli, že taxi je tady šíleně předražené, takže ještě uvidíme jak to s našimi výlety bude.
Potom jsme si užívali polední pauzu - bylo bez šance abychom šli znovu spát a tak si holky malovaly, já s četla a Pavel odpočíval.
Po největším vedru jsem vyrazila s holkami opět k vodě - tentokrát aby si užily i bábovky.
No a nakonec jsem si užila já místní thajskou masáž celého těla - paráda.
A pak ještě do třetice zpět do moře.
Neli konečně přišla na to, že plavání je super. Nadnáší se jak balonek ale to že byla ve vodě minimálně hodinu a nepotřebovala mě ani Pavla je super a dokonce si i zpívala. Takže máme velkou radost. Emička je vodník, jen škoda, že tu není co pozorovat.
Vyrážíme na večeři.
Naše princezny tu každý obdivuje:-)Místní prodavač perlových šperků navlékl na holky co mohl.
A tady už si dáváme do nosu místní ryby.
V půl deváté holky odpadly a my jdeme spát s nimi. Jsem zvědavá kdo dnešní bitvu s komáry vyhraje.
4. den - SO - 5.3.
Zdá se že bitvu jsme snad vyhráli my, večer se nám podařilo vybít asi všechny komáry, takže nové štípance nemáme. Vstáváme tentokrát o něco dříve - lehce před devátou a jdeme na snídani - Neli byla pěkně ukňouraná, pak jsme šli do moře, ale nakonec jsme šli celkem brzy zpět, protože Neli nebylo vůbec dobře, takže si hned šla lehnout. Pavel šel odpočívat s Neli a my s Emou jsme si na terase četly a nakonec Emička poprosila, že by se chtěla taky namasírovat jako já včera a tak jsme spolu vyrazily.
Emička si to moc užila, prý to bylo moc příjemné:-) Jojo, je to fakt paráda. Já si vzala knížku a relaxovaly jsme obě. Z lehátka jsem ještě vyfotila náš pokoj - hned přízemí a 3. zleva.
Pod palmou masírují další thajky. Na pokoji zatím Neli bojovala lehce s teplotou a únavou, takže u moře jsme se pak s Pavlem vystřídali u Emičky a Nelinka si dnešní den spíše proválela v posteli. Navečer jsme vyrazili opět na večeři.
Teď jen doufáme, že zítra už bude Nelince lépe.
5. den - NE - 6.3.
Doufali jsme marně - Neli špatně spala kvůli horečce, nicméně se ráno probouzí alespoň s dobrou náladou. Po snídani se u moře opět vystřídáme u Emičky- Neli držíme ve stínu na lehátku nebo na pokoji. Pak si šla Neli zahrát na modelku.
Po poledni si jdeme všichni lehnout. Odpoledne pak vyrážíme k bazénu abychom mohli být všichni spolu. Nelinka nás takhle pozorovala a nebo si hrála na ipadu.
Nakonec to nevydržela a chtěla taky a vzhledem k tomu, že voda byla krásně teplá tak asi po páté hodině jsme ji vzali taky do vody - doufám, že horší to s ní být už nemůže.
Nakonec už byla v bazénu jen Emička a já si v půl šesté konečně dovolila trochu se "opalovat".
Při západu slunce opět vyrážíme na večeři.
Cestou míjíme přípravy na večeři.
Nejdřív jsme mysleli, že je to plocha pro obřad, pak jsme usoudili, že místo pro svatební večeři při západu slunce, ale pořád nikde nikdo, až teď když píšu tento blog jsme zaslechli saxofon jak hraje "Happy birthday"
K večeři zkoušíme jinou restauraci - taky dobré, Pavel dokonce večeřel s hůlkami.
Cestou zpět na pokoj jsme to vzali po pláži a potkávali spoustu malých krabíků - pro holky zážitek.
6. den - PO - 7.3.
Tak na dnešek jsme se vyspali konečně dobře, Neli sice stále nic moc, ale výrazně lepší než předcházející dny. Nějak jsem zapomněla psát o Pavlově každovečerním vybíjení komárů - dnes jsem mu dala přezdívku "moscito killer" V průměru jich má na kontě cca 10 za den.
Na nídani jsme dnes vzali foťák a Emička si nás dnes vyfotila.
Sotva jsme se vrátili ze snídaně, slyšeli jsme venku výraznou hudbu - právě šli na slavnostní hostinu novomanželé i s tanečním doprovodem. Tak jsme se šli s holkami také mrknout a tady po skončení místní tanečnice.
Dopoledne jsme strávili opět na střídačku v moři a místo poledního odpočinku na pokoji jsme vyrazili na rodinou masáž mimo hotel přímo do "masážního salónu" Neli jsme vybavili iPadem a bylo.
Jak je vidět z fotky, jednalo se opravdu o thajskou masáž - nás s Pavlem si tam pěkně užili. To ce jsme zažila přímo v hotelu bylo jen pohlazení.
Neli pak jen s vyděšeným výrazem říkala - Neci masáž, neci masáž:-)
Za to Emička si to užila, pořád říkala jak to bylo příjemné. Po masáži pak krásně vonící čaj.
Emička jako bonus ještě odcházela s tímto nádherným copánkem. Nemusíme už aspoň řešit sponky:-) Má to v podstatě od ucha k uchu.
Odpoledne jsme šli opět do bazénu, Neli tam má pod slunečníkem ideální stín. A s Emičkou jsme měli čas trénovat.
Pozorné oko vidí, že Ema už nemá pásek:-)
Nakonec jsme se dopracovali k tomu že nějakých 5 metrů už Ema uplave bez pomoci. Jen to tělo vláčí spíše u dna. když plave s hlavou pod vodou - což ji také nečiní pár temp problém tak plave už krásně. No tak uvidíme jestli i do moře bude chtít bez pásku.
Večeře pro změnu v jiné restauraci - s holkama trochu problém, ale něco do nic vždycky narveme.
Po osmé večer jsme tady měli malé zpestření - závody žab - bylo jich 5- každá s jinou barvou.
Mohli jsme si vsadit - co barva to číslo - my vsadili na kombinaci 3-1-5 ale z 15 kol to takhle nikdy nedopadlo, nicméně pro holky to byl zážitek. Žáby se uprostřed kruhu vypustili z košíku a pak se zapisovalo, které 3 přelezly šňůru jako první.
Přípravy jsou u konce, holky to musely taky omrknout.
Holky to pěkně prožívaly.
A je konec - nic jsme nevyhráli - a pro dnešek se s vámi moji křemílci loučí.
7. den - ÚT - 8.3.
Neli ráno konečně bez teplot, takže ještě před snídaní jsem šla objednat toužebný výlet na slony:-) Kokchang Safari je autem max 10min od hotelu, takže naprosto ideální.
Měli jsme 2 slony a zamluvili jsme si půl hodinovou "vycházku" Tady už Neli s taťkou.
Jeli jsme celkem v pěkné džungli.
Náš průvodce měl v oblibě samé zkratky:-)
Cestou jsme měli možnost krásného výhledu na moře.
Tady mě náš průvodce vyzval, že si můžu klidně sednout slonovi na krk - naivně jsem si myslela, že je to jen kvůli fotce. Nakonec to dopadlo takhle.
Možná to vypadá jako super zábava, ale jízda na slonovi má k pohodlnosti dost daleko, takže jsem byla ráda, že se na něm vůbec udržím. Nicméně Emička jak je vidět si to náramně užívala.
V tomto safari mají celkem 9 slonů a každý z nich má svého pečovatele a je to znát - poslouchají je na slovo - nebo jsem se tím alespoň ujišťovala.
Překvapilo mě s jakou lehkostí slon překonává celkem příkré svahy - tady už i Ema zbystřila a doporučovala mi ať se pevně držím - jenže ono jaksi není moc čeho.
Nejlepší bylo , že mě slon neustále plácal ušima - pečovatelé na nich vlastně klečí, takže teď už vím proč.
Nelinka byla taky moc spokojená.
Jedna z posledních póz na závěr.
A ještě jedna skupinovka.
A tady ještě kaučukovník. Nebo tak nějak - pořád říkal silicon tree. Stačilo si sáhnout a natáhnout si pěknou gumu.
A tady poslední rozlučková fotka.
Koupili jsme banány a jde se krmit.
Holky se nejdřív bály ale nakonec to s trochou pomoci daly.
Tady Neli celá šťastná, že jí slon "olízl" chobotem prst.
A tady už Nelinka naprosto suverénní.
A teď už vážně jedeme zpět na hotel.
Jak jsme se vrátili, tak jsem si vzala brýle a šla se podívat na ten svět pod vodou. Žádná sláva, ale aspoň něco více než jen písek.
Ještě pohled na pláž.
A tady naše modelka vyrazila s tatínkem podívat se taky na pláž.
Pozorováním a vlastní zkušeností jsme zjistili, že odpoledne se v moři vyskytují malé medúzky, které nejsou vůbec vidět ale cítit jsou pěkně, když se zadaří, takže nakonec jsme si řekly, že moře raději jen dopoledne, odpoledne raději bazén.
A tady už Nelinka celá šťastná, že může v klidu plavat - přišla tomu nachuť. Sice to trvalo ale podařilo se. I Emička z ní má velkou radost a mohou si tak spolu už hrát i ve vodě.
Je vidět, že nejenom, že už ji nemusíme držet, ale ani nemusíme být nablízku.
Ještě malý úlovek u bazénu.
A pak jsme šli klasicky na večeři, jen Neli nám trochu usínala.
Pavel si poprvé objednal Coca Colu - thajský překlad.
A tady předkrm - Neli ožila:-)
Kupodivu si tu chobotnici i dala. A tady moje Pad Thai.
A takhle to u nás vypadalo po jídle.
S holkami a jídlem je to boj - Nelinky obličej vypadá často takhle.
Ale občas ji i přemluvíme, že je to dobrota a dá se to jíst - a jako že meloun přece zná:-)
Takže pro dnešní den se loučí naše dvě slečny.
A jen tak na okraj - dnes slabé připojení a spousta fotek a tak jsem šla na recepci a jsem totálně dožraná od komárů - je vidět že tento blog si vybírá nejen časovou oběť.
8. den - ST - 9.3.
Dnešní dopoledne trávíme u moře - znárodnili jsme toto lehátko, když bylo 4 dny bez povšimnutí opřené vedle našeho balkonu.Byla to jako naše loď a holky byly nadšené - teda Nelince jsme museli domlouvat - ta se samozřejmě ze začátku opět bála.
A nakonec se nám po několika pokusech povedlo, že sama v moři i plavala.
A pak si to i užívala.
My jsme si pak s Pavlem šli zahrát petanque - včera jsem zapomněla napsat, že jsme taky byli. A nakonec jsme se rozhodli, že si opět zajdeme na masáž.
Emička při masáži dokonce usnula a moc si to pochvalovala.
Nelince se pak dostalo taky krátké masáži za to jak byla šikovná.
Cestou zpět ještě u hotelu tento krásně kvetoucí leknín.
Odpoledne jsme pak byli v bazénu - tentokrát jen s Neli - Emička chtěla odpočívat. A Nelinka už je opravdu jako ryba ve vodě.
Moji dva pupkáči.
A kopeme, kopeme, kopeme.....
Emička odpočívala až z toho usnula.
Než jsme odešli na večeři tak jsme vyvraždili snad dvacet komárů, nevíme vůbec odkud se brali a tak jsem to cestou nahlásila na recepci, že to opravdu už není normální. Po návratu z večeře (byli jsme stejně jako včera) jsme našli spoustu mrtvých komárů a některé umírající. Zde je výsledek:-)
A tímto přeji všem moscitos good night.
9. den - ČT - 10.3.
Na dnešní den jsme měli naplánován výlet - měli jsme na půldne zamluveného řidiče. Nakonec jsme odjeli v 9:40 a první zastávkou byl Big Buddha.
Je to 45 m vysoká socha a je jedním z významných bodů na Phuketu. Zhruba v roce 2009 byla dostavěna samotná socha, která je pokrytá mramorem. A od té doby práce pokračují. Socha je vystavěna na kopci Nagakrd odkud je 360°C výhled do okolí. Všude v okolí budhy se prodává asi milion cetek- budhové kam se podíváš, plus se člověk může peněžním darem podílet na samotné stavbě. Cedule "DONATION" na každém kroku.
Výhled na Chalong Bay plnou lodiček - bohužel byl pěkný opar.
Socha je opravdu impozantní. Jen ta stavba okolo tomu moc nepřidává - dle našeho řidiče se to bude stavět minimálně ještě 10 let.
A tady výhled na další okolní kopce - celkem pěkná džungle.
Všude jsem samozřejmě zavěšeny ať už zvonečky nebo různé upomínkové předměty, aby lidé byli zdraví a šťastní:-)
A tady hned vedle Small Buddha.
Pohled na Kata beach a přilehlé městečko. Naše pláž je schovaná.
A ještě otisk Buddhovy nohy:-)
Po prohlídce Buddhy jsme si udělali krátkou zastávku na krmení slona - cestou k Buddhovy je spoustu sloních Safari, ale tady se mi to vůbec nelíbilo - slony držej skoro u silnice, protože j tu mraky turistů - to naše safari bylo tak nějak více v přírodě a zdálo se mi , že tam mají sloni opravdu péči. Nicméně Neli si tady mohla krmit 3-letého sloníka, takže jsme vlaastně splynuli s davem. Emička dnes vůec neměla svůj den, byla otrávená, otravná, ukňouraná a najust slona nekrmila.
Další zastávkou byla budhistický chrám Wat Chalong nebo-li Wat Chaiyathararam. Je to prý nejvýznamnější a asi nejhezčí z celkem 29 budhistických chrámů na ostrově Phuket.
Nejdená se o jednu stavbu ale je to poměrně velký komplex opravdu nádherně zdobený.
My jsme jako první zamířili do Pagody.
Samozřejmostí jsou zde zuté boty a já se opět musela navlíknout do šátku - krátké šortky jsou nepřípustné - stejně tak tomu bylo i Buddhy. Na tohle jsme nějak zapomněla a sama si nic samozřejmě nevzala. Interiér pagody září barvami a zlatem.
Taky se dalo vyjít i na ochoz odkud byl krásný výhled na celý komplex.
Hlavní vstup do Pagody a okolo spousty bot.
A ještě pohled na Velkého Budhu - je vidět opravdu skoro odevšad:-) Neli cestou v autě to často komentovala - "Koukej Budha, koukej Budha"
A tady ještě pár fotek - až na to vedro to je opravdu krásné místo.
Před chrámem někdo občas odpaloval dělobuchy - prý pro štěstí - no nějak mi to s klidem budhistů nejde dohromady, každopádně to odpálili těsně když šly holky kolem, takže obě měly menší šok - proto ty výrazy na fotce.
Loučíme s chrámem.
Další naší zastávkou je Phuket Aquarium na samém výběžku. Tady se Nelince moc líbilo - nedá se to opravdu srovnat například s tím co je v Lisabonu, ale pro holky to stačilo.
Viděli jsme i malé žraloky, Nema, spoustu malých korálových rybiček, ale i obří paryby.
Pak tam byl udělaný takový malý vodná tunel, kde se nám krásně ukázala želva s rejnokem - holky celkem koukaly.
Pohled na moře od Aquaria.
Poslední zastávkou zpět do hotelu ještě Karon View Point, odkud jsme konečně viděli naši pláž - ta první malá. Holky usnuly v autě, tak jsem musela pózovat já:)
A tady se mi ještě podařilo zmapovat naši dnešní trasu - celkem 63 km - jen mám pocit, že my jsme jezdili různýma zkratkama - Mr Pong byl v poho, jen jeho aj nebyla nic moc, takže jsem veškeré pokusy o konverzaci vzdala. Vzal si 2000 THB a bylo - každopádně ideální pro cestování s dětmi - klimatizované auto a zavezl nás kam jsme chtěli.
Na hotel jsme se vrátili cca po 4 hodinách - Ema s teplotou ulehla do postele. Když se asi 1,5hodině probrala byla naprosto fit a absolutně nechápala, že do bazénu prostě nepůjde a bude v klidu, ale nakonec to nějak přežila Mě se podařilo u bazénu vyfotit tuhle velkou ještěrku. Když chodila vypadal skoro jako malý krokodýl.
Na večeři jsme šli opět do té stejné restaurace - ta je opravdu nejlepší - výborné jídlo, mimo hlavní silnici.
Foto by Ema:-) Mangový shake si tu dávám pokaždé - naprosto luxusní.
Tentokrát jsme šli s pavlem do novinky - já měla rybu a ananas a pavel rybu, zeleninu a kešu oříšky.
Mají tu vynikající polévky - tomatová a špenátová a holky se mohly utlouct - konečně něco co jim opravdu chutná - nakonec jsme jim smíchala polévku s rýží a to byla teprve ňamka:-)
Pak jsem asi hodinu bojovala s inet připojením, což jsem nevybojovala, pár komárů jsme zase zabili a šli jsme spát.
10. den - PÁ - 11.3.
Večerní připojení na inet tady poslední dobou selhává, takže píšu až dnes v sobotu.
Dnešním
dnem končí nějaké zajímavější vyprávění - teď už budeme jen v moři nebo bazénu.
Moře nás dnes ale celkem zarazilo - byly na místní poměry poměrně velké vlny.
Byla jsem ráda, že jsem se k holkám a Pavlovi vůbec s foťákem propracovala, ale
po pár metrech to bylo už úplně v pohodě. I nám trvalo holky přemluvit, že tam
dál už žádné vlny nehrozí.
Od jediných slováků, které jsme tu potkali
jsme dostali baby surf a tak jsme si hráli s holkami na trosečníky.
Neli už s přehledem sama ve vodě.
Emičce se plavba na surfu moc nezamlouvala. Ale jinak jsme se v moři pěkně vyblbli.
Nakonec se nám podařilo že holky se přes oběd krásně prospali, odpoledne byl klasicky bazén a večer večeře v naší oblíbené restauraci - my si dali opět nějaké novinky jako mango salad s chilli - ale jen lehce - vynikající.
11. den - SO - 12.3.
Ráno jsme se probudili do dalšího krásného dne - je tady podstatě pořád stejně -sluníčko, sem tam nějaký mráček a dle teploměru u bazénu je kolem páté večer cca 31°C. Takže super. Dopoledne jsme šli zase k moři a já se vydala opět prozkoumat podmořský svět. Celkem se mi dařilo.
Dnes byla všude hejna malých rybiček.
A pak mám dnešní největší úlovek - měla tak 1,2 metru.
A pak spousta těchto kouzelných žluto-černých rybiček, které nevím jak se jmenují:-)
Cestou zpět mi ještě zapózoval tento krabík.
Holky si zase užily s bábovkami.
A já se pak snažila chytit nějakou dobrou vlnku.
Odpoledne byl zase bazén, foťák jsem si sice vzala ale bez paměťové karty, která zůstala v PC, takže nic. Ale než jsme šli na večeři tak jsem si trochu zafotila. Nejdříve ty naše dvě šikuly.
A pak jsem se snažila zachytit postupně něco ze západu slunce.
A teď už dobrou noc.
12. den - NE - 13.3.
Tak a máme tu poslední den naší dovolené. Uteklo to klasicky hrozně rychle. Takže po snídani jsme si šli naposledy užít moře.
Válenda na zádech.
A teď i já v záběru:-)
Tři trosečnice...
Poslední pózování na pláži.
A trocha zábavy na závěr.
A kdo je teď větší?
Tady se nám to ale trochu vymklo z rukou - během focení se přes holky párkrát převalila pěkná vlna a Emičku tam celkem pěkně písek utemoval, takže se vůbec nemohla dostat ven. Neli asistovala co se dalo a nakonec se podařilo Emičce vyváznout:-)
Odpolední čajový dýchánek u bazénu.
A tady ještě foto z mého dnešního relaxu.
A je tu večer a my vyrážíme na naši poslední večeři do naší oblíbené restaurace v postranní uličce.
Při návratu na pokoj se nám poskytl krásný výhled na oblohu - pěkné rozloučení.
Tímto končím psaní odsud z Phuketu - dovolená je z námi - počasí se vydařilo na jedničku, jídlo jsme si nakonec taky oblíbili a holky odjíždí domů spokojené.A my s nimi,jediné co nám opravdu chybět nebude je každovečerní vybíjená komárů.
LA KAWN THAI (Nashledanou Thajsko)
13. den - PO - 14.3.
