Šumava 31.7. - 2.8. 2016

1. DEN NE 31.7.

Vyrážíme na 3 dny na Šumavu. Původně jsme dnes měli zdolat Poledník, ale předpověď počasí byla proti nám a tak jsem ještě včera stihla zamluvit speciální prohlídku pro děti na hradě Švihov v 11 hod.

Čekáme na prohlídku, stihli jsme se předtím podívat na vystavené makety hradů a zámků a hlavně na vystavené exponáty z filnu Tři oříšky pro popelku, ketrý se tu natáčel. Emičku nejvíce zaujaly popelčiny svatební šaty. 

Na prohlídce musely holky plnit různé úkoly a to se jim moc líbilo, nakonec s ostatními dětmi hledaly truhlu s pokladem a každý pak dostal lízátko - takže z prohlídky hradu byly holky nadšené. Vzhledem k tomu, že se spustil pěkný liják jsme se přesunuli rovnou do Hartmanic, kde jsme měli zamluvené ubytování a ještě předtím se zde zastvili na oběd. Až po čtvrté hodině, kdy přestalo pršet jsme se vydali na procházku do sousední vesničky Kundratice -něco málo přes 1,5 km na místní zámek.

  

Zámek není veřejnosti přístupný, ale to nám nevadilo. Cestou zpět jsme pěkně makali abychom opět unikli děšti což se nám naštěstí podařilo.

2. DEN PO 1.8.

Ráno nás po snídani Pavel odvezl na parkoviště Rovina odkud jsem s holkama měla naplánovaný výlet zpět k nám do Hartmanic.

Šumavské louky plné motýlů, cvrčků a jiného hmyzu.  V půl deváté nikde ani noha.

Cestou na Březník jsme měli o svačinu postaráno.

Vintířova skála - Březník 1006 m.n.m.

Po pauze pokračujeme už jen z kopce dolů.

Dobrá Voda pod námi.

Uvnitř kostela sv. Vintíře je skleněný oltář, který má okolo 7 tun.

Kostel spolu s pramenem - je tady opravdu dobrá voda - s holkami jsme ochutnaly.

Po další pauze už nám zbývá jen 3 km do Hartmanic. Cestu si holky pěkně zpetřují a hlavně že šlapají, teda hlavně Neli.

Na penzion jsme se vrátily kolem jedné a když se pk z práce vrátil i Pavel odjeli jsme všichni společně do Sušice.

Krátká procházka na narvané dětské hřiště an břehu Otavy, nakonec jsme vzali zavděk posezením u vody.

Další zastávkou pak byla rozhledna Svatobor nad Sušicí.

Byl odtud nádherný výhled na město.

V pozadí hrad Kašperk, na který se chystáme zítra.

A ještě pohled na Hartmanice s Poledníkem na obzoru.

Pak jsme si tu dali i večeři a odjeli zpět na penzion, kde jsme zabalili věci, protože zítra už jedeme domů.

3. DEN ÚT 2.8.

Ráno lehce po osmé nás Pavel vysazuje na náměstí v Kašperských horách, odkud máme namířeno na hrad Kašperk.

Vyrážíme z náměstí.

Hrad Kašperk máme na dohled.

Ať žije přeskakování kanálků.

Emička cestou sbírala Nelince borůvky.

A jsme tu.

Čekáme na prohlídku hradu v 11 hodin.

Při prohlídce - výhled z hradní věže na Hartmanice a šumavské kopce.

Tady vidíme rozhlednu Svatobor, kde jsme byli včera.

Po prohlídce jsme po modré sešly zpět do Kašperek, kde jsme si daly oběd a zmrzku a kolem půl čtvrté nás Pavel nabral a jeli jsme už domů. Pobyt na Šumavě jsme si s holkami krásně užily.

Slovensko 11. - 21.7. 2016

 1. DEN PO 11.7.

 Ráno v sedm máme sbaleno a vyjíždíme do Prahy, kde vyzvedáváme půjčené auto a kolem půl deváte se loučíme s Pavlem a v obvyklé sestavě Já, holky a Viki a odjíždíme za tetou a strejdou do Brezna na Slovensko. Dobře jsme zvolili odjezd mimo víkned a průjezd D1 naprosto v pohodě, větší přestávka v Břeclavi a jinak pokračujeme rovnou do Brezna. V pět jsme na místě po pohodové cestě a už jen vybalujeme, večeříme a hlavně povídáme.

 2. DEN ÚT 12.7.

Program se samozřejmě podřizuje počasí a tak hned dnes vyrážíme na náš největší výlet. V 8:15 sedáme do aut a jedeme na Srdiečko. Kupujeme lístky na lanovku a hurá na Chopok. Zde je plán naší trasy.

 Lanovka na Chopok jezdí každou půl hodinu tak si holky zpetřují čekání na houpačce. 

První čtyřsedačkou na Kosodrevinu.

A potom novým "vajíčkem" rovnou na Chopok.

Nahoře byl pěkný vítr, že jsme se skoro ani neslyšeli. Teploměr hlásil 5°C, ale to nám přišla blbost, bylo spíš tak kolem 15. Na vrchol Chopku to je od lanovky asi 10 min.

Holky na vrcholu - Chopok 2024 m.n.m. a Vysoké Tatry v pozadí. Krásně byl vidět třeba Kriváň.

Panorama z vrcholu Chopku.

A tady už šlapeme směr Ďumbier.

Typické kamenné chodníčky.

Cesta na Ďumbier se nám krásně ukázala a tady se po malé pauze loučíme s Ičkem a Jelkou - ty se vrací zpět k lanovce a nás čeká celý den v horách.

Výhledy jsou krásné, ale vichr neustává.

Neli už jsme dali do nosítka a tak jdeme rychleji - Emča si to na kamenech vyloženě užívá.

Liptovská Mara v pozadí.

Pohled zpět na Chopok.

Sedlo pod Ďumbierom - našli jsme si místo " v závětří" na svačinku - v pozadí Ďumbier.

A jsme tu - nejvyšší hora Nízkých Tater - Ďumbier 2043 m.n.m. Je něco kolem jedné hodiny a fučí tu úplně brutálně.

Krásný výhled na Vysoké Tatry.

Po malé pauze zpět do sedla.

Tady jsem neodolala.

Neli poprosila že už chce sama chodit a tak jsme si asi 15 min před chatou vyndali z nosítka.

A jsme tu  - Chata M.R. Štefánika - 1740 m.n.m.  - stavujeme se na obídek - Viki kapustnica a my s holky máme parené buchty:-)

Ještě poslední relax a vyrážíme zpět do mezistanice lanovky  na Kosodrevinu,

 

Neli se rozhodla, že už bude šlapat jen sama.

Tak takhle lítá motýl - vidělo jsme jich dnes mnoho.

Necelý kilometr od lanovky jsme narazili na zralé borůvky.

Holky jsme museli už popohánět jinak bychom snad zmeškali i poslední lanovku. Vzhledem k tomu, že Neli se rozhodla že ujde necelých 5 km k lanovce sama tak se nám časový plán trochu posunul.

Plný borůvek nasedáme v 17:30 na lanovku zpět na Srdiečko.

Domů jsme přijeli lehce po šesté total vyřízení - Neli usnula cestou v autě, ale po večeří chytli holky druhý dech a ještě s Jelkou museli si jít pohladit pejska Ajku "do ulice" a podívat se na králíčky.

Zítra plánujeme relax v Brezně - mají přijít pěkné bouřky tak uvidíme.

 3. DEN ST 13.7.

Dnešní den byl odpočinkový, já měla na ráno misi jasnou - jelikož jsem doma zapomněla nabíječku na zrcadlovku a obě baterky se mi včera vybily, tak jsem lítala po Brezně a sháněla kde by mi moje baterky nabili. Nakonec se po hodině povedlo v Planeo Elektro, takže jsem je tam zanechala s tím, že si je před zavíračkou vyzvednu.

Na zahradě jsme pomohli Jelce nasbírat rybíz na marmeládu a vrátili se domů na oběd. Neli se krásně vyspala a odpoledne jsme vyrazili zpět do města.

Když jsme vyzvedli nabité baterky, zamířili jsme jako vždy když jsme  Brezně za babi Evi na hřbitov.

Cestou domů jsme se zastavili také u tety Marty, kde si holky krásně vyhrály. Marta měla na návštěvě vnoučata, takže o zábavu bylo postaráno.

Symbol Brezna - Věž na náměstí.

 Pak ještě nakrmit Ajku a spol a konečně jsme se večer dostali domů.

 4. DEN ČT 14.7.

Přes noc i ráno lilo jako z konve a tak jsme trochu pozměnili program. Dopoledne jsme byli doma, hráli jsme hry apod, naobědvali jsme se již v půl 12 a hned po obědě vyrazili směr Hronsek. Tady jsme byli nakonec dřív a tak jsme si prohlídli ještě "Starý kostel z roku 1775"

V přilehlé zahradě pak bylo dětské hřiště - to jsme nemohli vynechat.

Více jak 200 let stará Lípa.

Na smluvený čas půl druhou jsme se přesunuli k hlavní atrakci - dřevěný kostel Hronsek z roku 1726.
Jedná se o artikulární evangelický kostel, který je jako ukázka slovenské dřevěné sakrální architektury zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO v rámci Dřevěných chrámů ve slovenské části Karpat.

Přilehlá zvonice.

Po prohlídce krásného kostela jsme měli namířeno na Mičinské travertiny, jejichž poloha není nijak označena, takže jsme je nenašli ale v obci Ćerín jsme si alespoň prohlídli místní kostel a jeho okolí.

Po malé pauzičce v Čeríně jsme po půl hodince dorazili do obce Slovenská Ĺupča, kde stojé stejnojmenný hrad.

Paní průvodkyni jsme měli sami pro sebe. Hrad je z roku 1250, nyní ve vlastnictví Železiarně Podbrezová a.s. Sloužil mimo jiné jako sirotčinec.

V pozadí Korvínova lípa, která je asi přes 700 let stará.

Celý hradní komplex, který byl asi 12x přistavován.

V Gizelině paláci, kde se dnes konají svatby.

Naše parta se Svatoplukem - stejná socha se nachází i na Bratislavském hradě.

Zde je vidět poslední nezrekonstruovaná část, která snad brzy přijde na řadu.

Moje hradní dámy.

Opouštíme hrad a jedeme domů.

Cestou jsme se zastavili ještě na zahradě na náměstí nakrmit králíčky - tentokrát jsme sebou měla i foťák.

Zítra už by nemělo pršet takže v plánu zase výlet. 

 5. DEN PÁ 15.7.

Ráno hned po snídani vyrážíme na východ do Slovenského Ráje - obec Dedinky, odkud vycházíme na náš dnešní výlet Zejmarskou roklinou.

Vstup do rokliny je zpoplatněn, ale stálo to za to. Neli samozřejmě chtěla šlapat sama.

Tady už se nám Nelinku podařilo přemluvit a Viki si ji vzal do nosítka.

Emička zápasila s žebříky i řetězy.

Emička nadšená - moc ji to tu bavilo.

Pravděpodobně nejdelší a nejstrmější žebřík.

Konečně skoro nahoře.

Konečně jsme nahoře - Geravy - 1032 m.n.m. - fungující bufet a spousta zvířat pro děti. Lanovka zpět do údolí již není v provozu a tak jsme museli po svých.

Emička si našla tzv " krásný lesklý list"

A tady už dole v Dedinke čekáme v Kolibě Zuzana na polévky.

Poslední rozloučení s přehradou Palcmanská Maša.

Nasedáme do aut a asi po 15 min parkujeme  (parkovné 3,5€) a čeká na výstup ke vstupu do Dobšinské Ĺadové Jaskyně - první jeskyně eektrifikované v Evropě, od roku 2000 součástí UNESCO. Prohlídka 35 min v -2°C.

Po prohlídce jsme se cestou domů ještě zastavili u pramene Hronu a před šestou večer jsme konečně dorazili domů.


Zítra už jen sbalit kufry a přesouváme se na Liptov.



 6. DEN SO 16.7.

Dopoledne se šly holky ještě rozloučit s Ajkou, nakoupili jsme si nějaké zásoby a po obědě vyrazili do Jakubovan - cesta super - necelou hodinku. Ubytování jsme měli zajištěné v této chaloupce.

Odpoledne jsme se pak sešli celá rodina u babi s dědou - kromě částí rodiny z Norska nechyběl ani "strejda" Martin s holkami, takže děda měl komplet vnoučata a pravnoučata u sebe. A už se jen povídalo hlava nehlava.

 7. DEN NE 17.7.

Předpověď nevalná a i přesto domlouváme hromadný výlet - Liptovský Ján, kde jsme na 11  hodinu objednaní na prohlídku podzemí. Nakonec nestíháme a prohlídka je přesunuta na 12 a tak se v dešti procházíme ještě Jánem.

Podzemie pod vežami - cca půlhodinka o výrobě mincí od těžby až po ražbu.

Rýžování zlata.

Vyraženou minci se nám podařilo vydražit a tak se holky zapsaly do dražební knihy.

Odpoledne jsme pak už trávili na chalupě a děti si Vikiho náležitě užívali.

Navečer jsme vyběhli ještě na krátkou procházku.

Česko - norská rodinka.

Hrajeme si na letadla.

 8. DEN PO 18.7.

Na dnešní den předpověď ideální a tak vyrážíme jen naše skupina nejprve sehnat Nelince nové holinky do Liptovského Mikuláše a když už jsme tu byli, tak jsme nemohli vynechat "Kontaktní ZOO" Zažili jsme tu neskutečné  - tady na snímku lvíče Kiara.

Tohle bylo mezi slepicemi - ani nevím co to bylo.

Voliéra s papoušky patřila k Top zážitkům.

Krmení poníků se holkám taky moc líbilo.

Medvěd Kubo byl úžasný.

Jen se před námi raději schoval a šel si pospat do boudičky.

Malé kozičky se líbily hlavně Nelince.

A tady malý klokánek - nejmenší druh na světě  - max výška 90 cm.

Nechyběly ani lamy.

Holek oblíbený jezevec, který se nechal krásně krmit.

A na závěr nesměla chybět jízda na poníkovi.

Po obědě v Mikuláši jsme se přesunuli do Skanzenu v Pribylině - muzeum liptovské dědiny.

Šlechtické sídlo (Kaštiel) z obce Pařížovce.

Interiéry v Kaštielu.

Interiér kostelu Panny Marie ze 13 stol.

Ze skanzenu vede asi 15 min procházka do muzea železnice, takže jsme neváhali.

Malá mašinka se holkám líbila samozřejmě nejvíce.

Cestou zpět do skanzenu.

Hasičská zbrojnice.

Poslední otočení za skanzenem a jedeme domů.

Večer opět trávíme u dědy.

 9. DEN ÚT 19.7.

Na dnešní den předpověď bez deště a tak vyrážíme opět do přírody. Plá je jasny - dojet do Demänovské doliny, nechat auto u kempu Bystrina a odtud (675 m.n.m.) výšlap po žluté na Demänovskou horu 1304 m.n.m. a stejnou trasou zase zpět.

Žlutá značka se nám hned na začátku ztratila a tak jsme šli prostě vzhůru do kopce cestou necestou - děti nadšené.

Naše dnešní sestava - holky, Viki, Baja a Thomas s dětmi Elisabeth a Mathiasem - naše rodinná přízeň z Norska.

Nelinka samozřejmě část trasy šla opět sama.

Nesměla chybět soutěž v házení šiškou.

Přírodní houpačka měla úspěch.

Největší krpál je snad za námi - pauzy musí být.

A jsme nahoře. Odměnou je Liptovská Mara a její okolí - Západní Tatry v mracích.

Ještě pohled na Jasnou a Nízké Tatry.

Na výletě jsem byla samozřejmě i já:-)

 10. DEN ST 20.7.

Dnes si děláme program opět sami. Na desátou jsme u Medvědí štoly v Žiarské dolině.

Jsme plně připraveni na půlhodinovou prohlídku 400 metrů dlouhou trasu v dolu na drahé kameny.

Holky a permoník - těch na nás čekalo hned několik.

Cesta byla místy opravdu dobrodružná.

1metr trval horníkům asi 1 týden.

Ukázka vývoje svítidel.

Po prohlídce dolu jsme se jeli ještě podívat na další dřevěný kostel - Svätý Kríž - největší dřevěná stavba Střední Evropy kam se vejde až 6000 osob.

Po návratu holky konečně využily houpačky co jsme měli na zahradě.

Odpoledne už jsme strávily u dědy na zahradě - bylo grilování a děti se řádně vyblbli v "lanovém parku".

Já jsem neváhala ještě vyběhnout nahoru na kopec - výhled na Nízké Tatry nádherný.

A tady naše rodinka úplně komplet.

A tady už jen děda se svými vnoučaty a pravnoučaty.

Večer už jsme jen zabalili kufry.

 11. DEN ČT 21.7.

Potom co jsme vše zabalili a šli se se všemi rozloučit jsme v půl desáté vyrazili na cestu domů, tentokrát vrchem přes Žilinu, Starý Hrozenkov a před Brno po D1 domů - cesta v pohodě i s pauzami 7 hodin. Celkem jsme najeli něco kolem 1800 km a užili jsme si opět krásnou dovolenou.